Dóm v Cáchách

Vyhlásit "nový Řím" - tento sen chtěl Karel Veliký naplnit, když kolem roku 786 započal stavbu kostela Panny Marie (kaple ve falci) ve své centrální rezidenci, dnešních Cáchách. Položil tak základní kámen jednoho z nejvýznamnějších stavebních děl v Evropě a z Cách učinil kolem roku 800 střed své tehdejší římské říše. Dóm má z hlediska dějin architektury a umění univerzální význam. Během 600 let(936-1531) zde bylo korunováno 30 německých králů. Klenotnice v dómu uchovává jeden z nejvýznamnějších církevních pokladů v Evropě. Patří k němu sakrální kulturní poklady pozdní antiky, karolínského, ottonského a štaufského období i gotiky, některé z nich jsou považovány za největší umělecká díla své epochy. Zdejší relikvie - čtyři velké svátosti - povýšily ve středověku dóm na jedno z nejvýznamnějších křesťanských poutních míst. Když v roce 814 Karel Veliký zemřel, stal se kostel místem jeho posledního odpočinku. Jeho starodávný sarkofág dnes stojí uprostřed chórového polygonu gotické chórové haly. Svou současnou podobu dóm získal v průběhu více jak tisícileté historie. Je považován za dominantu města.