Klášter v Lorschi

Někdejší benediktýnské opatství v Lorschi bylo založeno v roce 764 za vlády krále Pipina franckým purkrabím župy Cancorem a jeho matkou Williswindou. V období raného středověku byl duchovním a kulturním centrem francké říše. Slavná vstupní Královská hala je jednou z mála památek karolínského období, která si po staletí zachovala svůj původní vzhled a připomíná zašlou slávu kdysi mohutného klášterního komplexu. Tato jediná dochovaná stavební památka evropského řádu patří k nejvýznamnějším reliktům předrománské architektury v Německu a proslula díky svým arkádám, pilastrům a polosloupům jako "klenot karolínské renesance". V klášteru se nacházela jedna z kdysi nejrozsáhlejších středověkých knihoven. Byl také jedním z center, kde se shromažďovaly a předávaly vědomosti. Jeden z nejznámějších rukopisů je takzvaná lorschská kniha léčiv, která je považována za počátek vědecké medicíny. V raném středověku bylo opatství Lorsch s velkou bylinkovou zahradou, která byla základem lékařské vědy této doby, unikátním centrem medicíny.